Nemám rád bývalé zelináře...

…což je  na úplně jiné povídání, ale  kdesi jsem se  dočetl, že  je to  prý  případ  také stávajícího ministra vnitra  Milana Chovance…

Nevím, nezajímá mě to zase až natolik, abych po tom pátral, ale jistou pravděpodobnost v tom cítím. Tenhle ministr, při všech výhradách, na rozdíl zejména od svého premiéra, mluví docela lidsky, nepůsobí tak děsně   izolovaně od  reálného života…

Svědčí o tom i ty  jednoznačné  výroky Chovance ohledně skupiny  křesťanských, tak zvaných uprchlíků, kteří pohrdli  nabídnutým azylem v ČR a rozhodli se jít za lepším -  do Německa…

Někomu to sice může znít populisticky, ale  Chovancův veřejně  publikovaný  názor, že tihle nechytře  licitující  -  vrácení  křesťané, by teď měli směřovat  do detenčních  zařízení a následně do svých domovských zemí,  zřejmě   sdílí drtivá  většina české společnosti… a o tom přece tahle demokracie také  je…

Nemám rád bývalé zelináře, ani současné sociální demokraty. Z dobrého srdce  ušetřím některým pravidelným  diskutérům námahu   a  preventivně, položím ten jejich obvyklý  dotaz  -  A koho má vlastně tenhle Havránek rád? :-) ....ale znovu k meritu věci. 

Bývám  dost rozpačitý, když  někdy  chválím lidi, které z principu moc nemusím. Jenže, takový už je život -  člověk  musí  takřka denně  rozlišovat mezi menším a větším zlem.

Tak například, když  teď  občas poslouchám ty neuvěřitelné bláboly ředitele  jakési ředitele neziskovky  pro pomoc uprchlíkům  -   Martina Rozumka,  přijde mi ministr Chovanec, málem  jako zlatej člověk…