Konfliktní blog také o nevidomých horolezcích

Není vyloučeno, že tenhle blog bude možná jestě  o něco  konfliktnější, nežli bývají  ty mé politické….

Už mě to napadlo několikrát, ale  poslední  kapkou  byla  informace, že moderátorka  Radiožurnálu  Výborná (řekl bych spíše dobrá) znovu vysílá z Himalájí, kde tentokrát  doprovází   slepého horolezce.

Jak se sluší, musím hned  úvodem deklarovat, že nejsem žádný asociál, že cítím se zdravotně a duševně  postiženými a dovedu si živě představit zejména  ten těžký život nevidomých. Ostatně, několik let jsem byl v kontaktu s  takovou rodinou.

Je určitě dobře, že se o  společnost stará o tělesně i duševně postižené, že je vesměs  nenechává na pospas neblahému osudu.

Jen moc nefandím těmhle  paraolympiádám a tak podobně. Je sice moc  pěkné, že na sobě tihle lidé pracují, nevzdávají to, snaží se  být užiteční i pro ostatní, jenže přijde mi logičtější, když tak  činí v oborech, kde jim  jejich postižení  nepřekáží, kde mohou dokonce  trumfnout ostatní. S lidským potenciálem by se nemělo zbytečně mrhat.

V tom už  zmíněném horolezectví zrakově postižených, ani při té nejlepší vůli, žádný  smysl nevidím,přestože jsem slyšel už několik vysvětlení.

Zvláště pak, když  těmhle horolezcům už dávno   nestačí  domácí kopečky a  vyjíždějí s početnými  týmy  asistentů  slézat  skalní vrcholy v Jižní Americe, v Africe  a nyní tedy i v těch Himalájích.

Nemám ctižádost   říkat  lidem co mají, či nemají dělat, ale popravdě - namísto oslavných slov se mi v těchto souvislostech ze všeho nejvíc  vybavuje úplně jiný  výraz a to  - zvrácenost.