Uražený, vzteklý Fourcard

Musím připustit jistou zaujatost, ale protože jsem  dlouhá léta zažíval kobercové  bombardování  přiblblou  protiamerickou propagandou, nemůže se mi  pochopitelně líbit ani ta propaganda stávající –  přiblble  protiruská…

…kdy je  vše špatné na téhle planetě automaticky připisováno Rusku. O  zemi, která nás kdysi  zákeřně přepadla, nemám  žádné iluze, ale nic se nemá přehánět, i tihle znovuzrození propagandisti s  přehozenými plusovými a mínusovými  znaménky, by se měli držet  známého sloganu - Fandi, ale zůstaň člověkem!

I tak doufám, že mi ty nepříjemné  pocity příliš neovlivňují úsudek. Když  se v těchto dnech  začalo mluvit  o té podivné angažovanosti   skvělého  francouzského   biatlonisty  Martina  Fourcarda vrcholící na právě  probíhajícím MS v Hochfilzenu, přečetl jsem si několik jeho souvisejících  výroků a zhlédl  záznamy  z  nejkritičtějších  situací,   o kterých se teď  tolik diskutuje.

Nemám ani  ty  nejmenší sympatie  pro dopující  sportovce, ostatně  i nesportovce. Pokud  ovšem desítky  let  existují   pravidla, že přistižení borci se po nějaké době  zase  mohou znovu vrátit k závodění, nějak  nerozumím tomu   Fourcardovu   vzteku na Rusa Loginova, který si odpykal  dvouletý trest a teď už zase válí…

Z těch záznamů se  dost dobře  nemohu ubránit pocitu, že Fourcard  při předávce štafety  srazil  Loginova  úmyslně. Možná bych si to nechal i rozmluvit, ale pokud se Francouz obhajuje tvrzením, že přeci nic neudělal, když nebyl diskvalifikovaný, tak mi to přijde spíše jako cynické přiznání. Vůbec se proto nelze podivovat,  že ruští biatlonisté při slavnostním ceremoniálu  Fourcarda  ignorovali, na rozdíl od  ostatních členů francouzské štafety, mu  nepodali  ruku.

V ten okamžik se ovšem  zase naštval  Fourcard  a infantilně uražený – demonstrativně   odkráčel ze stupňů vítězů, aby se tam, po domluvě , zase trapně vrátil.

Velmi se obávám, že zmíněné  nehezké chvilky lze připsat  především na konto nechutného  politikaření, které do sportu rozhodně nepatří, které mu naopak  těžce škodí…

Navzdory tomu včerejšímu nádhernému vítězství Gabriely Koukalové, si nemohu odpustit poznámku,že  v  té probíhající  protiruské kampani, bohužel, hrají prim i čeští  sportovní funkcionáři a závodníci, což je nectí.