Příliš sametový Listopad

Pamatuju ještě  doby, kdy se hromadně  zdravilo  Čest práci  a  spousty lidí   hrdě  nosilo  nepřehlédnutelné  odznáčky  KSČ…

To sice časem vymizelo, ale stejně -  počet členů zločinecké  komunistické  strany,  se v tehdejším Československu odhaduje na cca 2,5 milionů člověků, kteří na sebe vzali  přímou odpovědnost za totalitní režim.

V osmdesátých letech už  echtovní  komunisti  - revolucionáři  pomalu  vymírali a na jejich místa  se drali ve valné většině  především  kariéristi, neboť rudá knížka byla nejdůležitějším   předpokladem pro  dobré živobytí a jen málokdo  předpokládal, že to někdy vůbec skončí…

Dodnes si nejsem úplně jistý, zda se mi víc eklují komunisti  - revolucionáři, nebo komunisti – vychcánkové.

S ohledem na  uvedená čísla, bylo po Listopadu velice obtížné  se s komunisty  nějak  zásadněji - spravedlivě vyrovnat.

Snad nikdo je nechtěl věšet, mstít se  -  nebyli jsme jako oni  : - ) a tak se to časem všechno zašmodrchalo a tohle  morální,  hrůzostrašné  masově rozšířené  selhání významné  části národa, bylo velkoryse, či spíše slabošsky přehlédnuto.

Naopak,  komunističtí  papaláši  v nových divokých   poměrech  vesměs velice   úspěšně  profitovali  ze svých  bývalých postavení, známostech, rychle zbohatli, případně zaujali významné posty.

Je to na dlouhé  povídání.  Obtížné soudit zda  sametovou  revoluci k těmhle smutným  koncům někdo důmyslně kormidloval, nebo se to samo  od sebe tak nějak zvrtlo.

Jisté je jen jedno, že to dokonale  vysvětluje ten stávající  český politický marasmus, cynismus, nedůvěru!