PAN prezident na vozíku

Nerad bych křivdil, ale mám takový osobní pocit, že pokaždé když Zeman pronese něco, co se těm veřejnoprávním svazákům nelíbí, jeho výroky jsou pravidelně ilustrovány  záběry nejistě se šourajícího, podpíraného prezidenta...

Přijde mi tragikomické, že právě tímhle způsobem si vyrovnávají účty se Zemanem zrovna  redaktoři osvíceni multikulturalismem, často až posedlí inkluzí, z gruntu dobráci….

Na druhé straně by mě vůbec  netěšilo, pokud by ty  nelichotivé záběry  úplně cenzurovali. Jde jen o míru a způsob využití takových obrázků a v tomto případě, co je moc je příliš.

Nikdy jsem nepatřil do fanklubu Miloše Zemana, už jsem se tady  kdysi  zmínil –   když  na jedné pražské  informační desce  ČSSD, svého času  nadšeně oznamovali, že si zvolil předsedou Zemana, neodolal jsem  a  přilípl  jsem jim tam vzkaz – Dobře Vám tak!   

Jenže, čím je člověk starší, tím více vnímá souvislosti a také ztrácí iluze o existenci dokonalých lidí, natož pak politiků.

Už mnoho let volím bez nadšení a většinou jen to pověstné menší zlo.

Miloš Zeman je pro mne prezidentem, kterému lze mnohé vyčítat, ale který na rozdíl od  většiny politiků ještě nepřišel o selský rozum a není to ani třtina ve větru se klátící…

A to navzdory všem těm  plkům  aktivistických redaktorů,, kteří ho nadšeně, takřka  dennodenně  veřejnosti  prezentují  jako duševního a fyzického mrzáka.

Ostatně, vzpomínám  na jednoho známého amerického prezidenta, kterého ve funkci roky vozili na invalidním  vozíku…a vůbec to nebylo špatný!