Zpolitizovaný Český lev „zařval“

Ani při vší  dobré vůli a  pěkném  zahájení Adely  Banášové  jsem se na tuhle „slavnost českého filmu“  nevydržel koukat déle nežli čtvrthodinku.

Přijde mi, že čím mizernější  filmy se u nás točí, tím více nejrůznějších cen se rozdává, tím  honosnější, nabubřelejším  je tenhle filmový  Český lev.

Bohužel, zřejmě nejde jen o můj  subjektivní  pocit. Pokud vím, navzdory faktu, že se u nás točí čím dál více filmů, na jejichž podporu jde násobně více finančních prostředků nežli kdysi, už takových deset let se prakticky  žádný  český film nekvalifikoval do renomovaného  světového filmového festivalu, natož aby zde získal nějakou  cenu.

O tom, že byl  letošní Český lev nechutně  zpolitizovaný nesvědčí ani tak těch mých absolvovaných patnáct minut, jako dnešní  titulky drtivé většiny médií.

O filmech se  zmiňují jen zcela okrajově, hlavním tématem jsou  vášnivé   projevy filmových umělců na téma ohrožení demokracie, na obranu té jejich České televize…, která z koncesionářských poplatků  ochotně a současně i tak trochu  drze,  sponzoruje výrobu desítek českých filmů.   

Když už tedy nic jiného,  tahle  sobotní estráda  probíhala alespoň  v duchu  lidové moudrosti  – Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!