A byl to vůbec teroristický útok?! : - -

Časy prolhané komunistické žurnalistiky jsou definitvně zpátky. Stačí si jen povšimnout, s jakou úžasnou eleganci, zejména veřejnoprávní média, informují, či lépe řečeno dezinformují o útocích muslimských fanatiků v Evropě.

Pro tyhle povedené  novináře  je  už na první pohled obrovským utrpením takovou zprávu vůbec zařadit do vysílání. Kroutí  se přitom jako červíci  na háčku.

Nejraději by  tihle  pomatení novinářští  pseudohumanisti  vůbec neuváděli národnost, natož pak muslimské kořeny   teroristů. Ale možná se pletu, třeba   jen šetří vysílací čas -  vždyť v drtivé většině  jde o  totožné  typy   -  ostatně posluchačům je stejně  jasný o koho jde, že?  : - )

Když už ale s  tím nakonec přeci jen musejí ven, takřka pokaždé hned   začínají vášnivě   mudrovat, zda vůbec šlo o terorismus, zjevně  by to nejraději připsali na konto nějaké duševní poruchy. Pravda, na tom ovšem něco je – také jsem  přesvědčený, že vraždit  v zemích, kde  těmto lidem nabídli azyl, nebo je tu  alespoň trpí, je nepochybně těžká  duševní úchylka … : - )

Už  jsem zvyklej, ani bych tohle veřejné tajemství   dál nerozmazával, ale když se předevčírem jakýsi ultra přiblý redaktor, snad  Radiožurnálu, v souvislosti s útokem poblíž  nádraží v Kolíně nad Rýnem, zcela vážně ptal   experta,  zda to vhození zápalné bomby  do nádražního prostoru a následné  zajetí rukojmí, kterou se útočník neúspěšně   pokoušel zabít  - lze opravdu považovat za  terorismus?!, měl jsem v tu chvíli pocit, že jsem se snad docela zbláznil?

Jasně, jsem patrně  příiš  vztahovačnej!