Kde jsou ty slibované změny, fajnovosti?

To je v těchto dnech asi ta nejčastější otázka na Fialu a spol. Jasně, bývá zvykem nechat nové vládě pověstných sto dní, aby se mohla předvést v plné parádě…

Jenže, věří dnes ještě někdo s IQ nad 90, že to za ty dva, tři měsíce bude snad lepší?!

O Babišovi a jeho vládě lze nepochybně konstatovat mnoho nehezkého, ale co naplat, před pandemií v podstatě držela vyrovnaný státní rozpočet a lidem objektivně přilepšovala, tak jako žádná z předchozích vlád, přestože se tomu v médiích říkávalo - kupování hlasů.

Opozice se dlouhé roky mohla připravovat na převzetí moci – chystat nové kádry, nové nápady ku prospěchu České republiky, ale už nyní je zřejmé, že v tomto ohledu, čas evidentně promarnila, že zdaleka nejlépe ji jde jen ten antibabišismus. : - )

Tentokrát nikdo neházel vítězům voleb klacky pod nohy, nebránil jim v rychlém převzetí moci a tak tolik vyniká ta náhlá prázdnota - nepřehlédnutelný amaterismus nového panstva.

Navzdory předvolební rétorice, následovala jen blesková okupace výnosných státních úředních funkcí koaličními kamarádíčky - když se jich nedostávalo, tak se, s naprostou samozřejmostí, vytvořily další, včetně nových ministerstev. A vše korunují, barevně ilustrují, ty už vyloženě komické výstupy naslibovaných perspektivních politiků typu Pekarové, Rakušana, Richterové, Válka, Farského. Za těch pár dní, toho už  stihli až překvapivé mnoho!

Uspokojení tak mohou cítit snad   jen v USA, či v Bruselu

Nemám rád hysteriky, nerad bych to s tou kritikou, s těmi mými neradostnými, osobními pocity, přeháněl a proto raději končím  tím roky  osvědčeným, uklidňujícím moudrem:

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře!