Milej pane Kalousku,

dost často se vás zastávám a potom  obvykle musím  snášet  posměch a upřímné pohrdání diskutérů…

Co naplat, ale líbila se mi ta vaše nepodbízivá volební kampaň. Se sympatiemi jsem sledoval, jak nekompromisně a obvykle i vtipně jste stíral všechny ty chytráky, kterým to státní zadlužení furt nepřijde dost hrozivé - ještě by si rádi smočili…

V poslední době jsem tak pořád čekal, kdy už se konečně ozvete -  obujete do toho dění kolem akcí lékařských odborářů - zdvihnete varovně prst, utrousíte nějaký ten obligátní sarkasmus.

Nedočkal jsem se! Vím, ty miliardy navíc pro vítězné odboráře, teď momentálně nepůjdou přímo ze státního rozpočtu, ale co si budeme povídat…

Nevím, ale navršovat tak dramaticky příjmy lékařů zrovna v době, kdy se důležitým státním zaměstnancům platy snižují, mi přijde na pováženou. Minimálně to kazí společenskou morálku.

Milej  pane Kalousku, čekal jsem na tu vaši energickou reakci nejenom, že v podobných případech obvykle vyskakujete jako čertík z krabičky, ale také proto, že tuhle divnou dohodu, dost paradoxně, pekl zrovna ministr za tu vaši spořivou  Topku.

Nějak mi u vás ta diskrétnost v tomto případě nesedí, vůbec tomu nerozumím. Ale třeba se zase jen pletu. Přehlédl jsem  něco? Nevlastníte snad takový ten dvojí metr?

Dejte mi prosím vědět.

Oddaný volič  Josef Havránek