Také na Ukrajině platí: Jeden za osmnáct, druhý...

Na Ukrajině jde o mnoho a  o  mnohé. V podstatě, ale  zřejmě jenom ne o  samotné  Ukrajince!

Vzdáleně mi  to připomíná časy kubánské krize, kdy USA za žádnou cenu  nedopustily, aby se z Kuby stala protiamerická vojenská základna. Ukrajinci prominou, ale  nyní jde patrně  zase o předmostí Ruska…  

Rád bych se mýlil, bylo by dobře, kdyby to bylo úplně jinak. Jisté je jen to, že přes veškerou snahu drtivé většiny evropských, amerických  politiků a médií, se vývoj tamní situace nedaří servírovat jako boj Dobra se Zlem…

Ta intenzivní  propaganda dává spíše vzpomenout na díla George  Orwella, či na filmovou komedii  Vrtěti psem…

Nedělám si žádné  iluze o velmocích, které na Ukrajině hýbají figurkami, ale mírně se přikláním k názoru, že  to tentokrát  nejsou Rusové, kdo má více toho  másla na hlavě.

Při vší tragičnosti těch současných ukrajinských  dějů, se objevují i okolnosti až neuvěřitelně komické. Mezi takové lze zařadit i šířené  informace, že tak zvaní proruští extrémisté masově  organizují soupisy místních  Židů, které plánují později kamsi deportovat a tihle „šmejdi“  už také začínají nemilosrdně  terorizovat cikánskou komunitu.

Nic by se nemělo  přehánět, i  propaganda má své mantinely, hranice po jejichž překročení se stává směšnou, tudíž kontraproduktivní!

Velice   pochybuju, že se najde dostatek  lidí ochotných uvěřit, že za právě za práva  těchto  menšin teď  udatně bojují tihle kyjevští banderovci…