Vzpoura v sociálně demokratickém opičinci…

V sobotu ráno jsem se hodlal  ještě jednou vrátit k tomu ostudnému hlasování poslanců ČSSD ohledně snížení, respektive nesnížení spotřebních daní z nafty a benzínu, neboť jsem v   tom objevil klíč k současné  české politice...

Jan Urban dí  pravdu, když tvrdí, že ČSSD v minulosti už několikrát navrhovala takové snížení, ale to ještě byla v opozici a tudíž neuspěla…

Je tedy velký paradox, že neuspěla ani nyní, po vyhraných volbách, že předseda Sobotka dokonce v souvislosti s tímto návrhem, označuje předkladatele - svého stranického kolegu Urbana sabotérem, který by spravedlivě zasloužil tak maximálně  výtku za lenost, že ten starý sociálně demokratický návrh neaktualizoval…

Objevil jsem v tom takřka  stejnou ubohost a malost, jako  když zase poslanci stran, označované za pravicové, pokud vládli, zásadně tento návrh na snížení spotřebních daní odmítali a podpořili ho až nyní, když jsou v opozici a  státní rozpočet už nesestavují…

Naštěstí jsem měl naspěch a těch několik výše uvedených odstavců jsem nestačil dopsat.

Naštěstí proto, že jsem potom  v sobotu dopoledne, takřka shodné názory, četl v LN od Ondřeje Neffa a byl bych nejspíše  označen za opisovače…

Nejsem si příliš jistý, že bych obstál s tvrzením, že ten jeho článek sice vyšel o něco dříve, ale já zase, už roky, o sociálních demokratech vytrvale píšu jako o oranžgutánech, zatímco Neff s tím sociálně demokratickém opičinci vyrukoval, pokud je mi známo, až minulou sobotu, takže si vlastně nemáme příliš co vyčítat…