Kdybych umřel před rokem, před dvěma...

Mohli nad hrobem vzpomínat na přesvědčeného antikomunistu, vděčného přítele USA, který ještě dávno před  Reaganem, považoval  Rusko(SSSR) za  říši zla…

Za ten čas se ovšem mnohé změnilo  -  evidentně jsem si pokazil kádrový profil. Cosi mi brání  dožít podle zažitých vzorečků…

 Kdysi tolik obdivované USA mi už ani zdaleka  nepřijdou tak skvělé, to kdysi sympatické sjednocování Evropy, jakoby teď ukazovalo i tu druhou, poněkud  strašidelnou  tvář a Rusko, paradoxně  v čele s kágebákem Putinem, mi už  v tom kontextu nepřipadá až  tak hrozné …

Buď jsem se tedy  podstatně  změnil já, což nemohu s ohledem na známé průvodní znaky stáří kategoricky  vyloučit,  nebo mě neklamou instinkty  a  svět (můj) se kvapem mění...  k horšímu.

 Neřekl bych, že se, pro mne,  kdysi to  tolik nenáviděné   Rusko až tolik polepšilo, spíše mi přijde, že   cosi hodně  špatného se  událo  s mými dřívějšími idoly. Tomu jejich současnému  počínání  přestávám rozumět a to tak, že vůbec …

To, že mě v těchto časech západní politici už nedokážou nadchnout, přesvědčit o svých pravdách, by ještě nebylo tak zlé.  Mnohem horší se mi jeví, že v jejich  rétorice se  stále častěji  vyskytuje nebezpečná   demagogie   a co horší  -  také, hloupé   účelové lži  - tedy  typické vybavení, zbraně   komunistických režimů…

Co jsem komu udělal?

Takové stárnutí opravdu není šťastné!