Bez hysterie - Válka je znovu na dohled

Zřejmě to vůbec není náhoda, že se mi právě v těchto časech vybavuje  vzpomínka na rok 1962 -  na tak zvanou Kubánskou krizi, kdy byl svět na pokraji světové války…

Dodnes si vzpomínám,  že v těch nejvyhrocenějších chvílích, kdy  se sovětské lodě blížili k těm americkým, které měly rozkaz nepustit je  blíž  ke Kubě,  se z rádia, namísto oblíbeného pořadu, ozývala jen  vážná hudba. Nukleární válka -  konec světa byl na dohled…

Nerad bych přeháněl – byl hysterický, ale je to nyní teprve podruhé v mém životě, co pociťuju obavy z možné  války.  Jakoby,  od roku 1945, lidé úplně  zapomněli na všechny ty hrůzy, co takové světové válčení obnáší…

Jsem přesvědčený – či spíše cítím, že ty události na Ukrajině nás ke světovému konfliktu rychle přibližují. Válečnými štváči se to jen hemží a to  dokonce i v té bezvýznamné České republice.

V mém věku, se mi snad dá uvěřit, že  tyhle řádky   nepíšu ze zbabělosti, z  obav  o vlastní život…

P.S.

S prominutím, v  tom dnešním dění vidím i velký paradox.  V době Kubánské krize, moji milovaní  Američani (jejichž vítězství bylo tak impozantní)  riskovali světový konflikt proto, aby v těsné blízkosti své země – na Kubě, nepřipustili vznik nových vojenských základen SSSR, kterými se právem  cítili smrtelně ohroženi…

Tedy, aby nepřipustili to, oč nyní, navzdory všemu balastu, patrně  usilují na Ukrajině…