Nakonec jsem ale neodolal a nelituju. Nedozvěděl jsem se sice nic zásadně nového, ale v tom takřka hodinu a půl trvajícím dokumentu jsem nezaregistroval jediný falešný tón, což se mi už dlouho nestalo.
Ano, Miladě Horákové navrhovali trest smrti už nacisti, ale popravili ji , za souhlasného hýkání pracujících, až komunisti!
Byl to neobyčejně silný zážitek sledovat autentické výpovědi, tehdejšími brutálními vyšetřovacími metodami nutně poznamenanou Miladu Horákovou. O tu svou pronikavou inteligenci, slušnost a hrdost však nepřišla, to z ní, ani v té děsivé reálii padesátých let - v průběhu té štvanice nevyprchalo.
Ten rozdíl mezi primitivními křiklouny – komunistickými prokurátory a klidnými, kultivovanými odpověďmi Milady Horákové byl doslova nebetyčný!
Se zájmem jsem sledoval závěrečné titulky - kdo všechno se na tomto výjimečně působivém televizním dokumentu podílel. Jména mě příliš nepřekvapila, zato ale rok výroby - 1990!
Jo, to ještě Československá televize nebyla zprivatizovaná - znormalizovaná!