Takže tímto unikátním, zoufalým gestem, snad ještě teoreticky lze vybudit pozornost norských představitelů...
Člověk ani nemusí o téhle smutné kauze vědět úplně všechno, ale dokonce i z vyjádření norských úřadů je zřejmé, že se stalo cosi absurdního, jen obtížně pochopitelného. Tragikomickou okolností je fakt, že tohle všechno se událo v zemi všeobecně uznávané jako vysoce demokratické...
Co je však na téhle obtížně pochopitelné kauze úplně nejhorší, tedy alespoň z mého pohledu, je skutečnost, že i kdyby snad norská strana neprodleně akceptovala veškeré návrhy paní Michalákové, podpořené razantními kroky české diplomacie – stejně už vznikly nevratné škody.
Ty vztahy mezi matkou a jejími násilně odebranými dětmi, se patrně nikdy nedají úplně napravit...
Ano, navrhované vyhoštění norské velvyslankyně by byl exces. Michalákovým by stejně asi moc nepomohl, ale případný mezinárodní ohlas takového furiantského gesta, by v tom lepším případě alespoň směřoval do budoucnosti. Snad by se Norové mohli konečně chytit za nos...