Potrefený Paroubek

Potkali se u Kolína, jako ti báječní filmoví  medvídci. Paroubek měl na oranžovém pozadí řečnit a dva neukáznění, zlomyslní  pánové se do něj prý  trefovali  vajíčky a rajčaty....

Tedy - údajně trefovali  rajčaty a vajíčky, neboť ten příběh, alespoň v čase kdy ho popisuji, je pořád jaksi  dost nejasný - hodně se kolem něj mlží. Je to všechno takové hodně divné - postavené na hlavu.

Představitelé strany, která měla utrpět škodu - morální  ujmu a logicky tedy požadovat satisfakci, vesměs prohlašují, že  si vůbec  ničeho nevšimli, že  se vlastně  nic nestalo a  naopak - oba přestupníci, kterým hrozí minimálně pokuta, pokud to tedy nebude kvalifikováno jako  útok na  veřejného činitele,  se paradoxně  ke svému činu radostně hlásí , holedbají se a uvádějí věrohodně působící  detaily.Snad jen to vysvětlení, že   je rozčílilo, jak ten zlý, prolhaný člověk blbne místní občany, mi přijde poněkud přitažené za vlasy, těžko uvěřit, že šlo jen o pouhou  improvizaci...

Jinak je ovšem dobrou zprávou, že se nás ještě světová hospodářská recese tak příliš nedotýká, když  vejci a zeleninou se plýtvá  házením na politiky. Myslím, že jde o munici přiměřenou a že si o takovou výslužku koledují  nejenom ti oranžoví. Také se mi moc líbí ta již zmíněná diskrétnost socialistů -  že to nejsou žádní žalobníci a tu příhodu si gentlemansky nechávají jen pro sebe.

Trochu mi to připomíná příhodu z dětství, kdy  mě samotný  ředitel školy, navzdory všem makarenkovským poučkám  sovětským vzorům, řekl bych velice spravedlivě, zmlátil až do té míry, že po mně v ředitelně zůstala loužička. Také jsem se tím tehdy doma nepochlubil...