Krásně jste to napsal pane Havránku. Je úžasné, a pro mě stále jen stěží pochopitelné, že se našel člověk, který byl schopen takové absolutní oběti. Já bych to nikdy nedokázal, ale čin Jana Palacha je i pro mě (nedostižnou) metou morálky a odvahy.

I když jsem to tehdy prožíval podobně dramaticky jako tihle Janové, něco takové bych, stejně jako Vy, nedokázal, proto ta nekonečná úcta

Děkuji pane Hvránku za Vaše opravová slova posledního odstavce a připojuji se k bolestné vzpomínce na oba Jany Palacha i Zajíce.

Ano, ani na Jana Zajíce by se nemělo zapomenout.

Lidského života si nesmírně vážím. Ale mám silnou pochybnost, aby zdravý člověk si zvolil smrt upálením. Ať už jsou ideje jakékoliv, tady mi chybí zdravý rozum.

Tohle teď slýchávám často. V té době bylo ale vše jiné, tehdy Palachovo duševní zdraví zpochybňoval snad i jen ti nejhnusnější komunisti.