Kdybych chodil do kina, či si pouštěl televizi jen na základě recenzí, doporučení, rozhodně bych nikdy nepominul názory Mirky Spáčilové…
Nevím jestli jsem něco podstatnějšího nepřehlédl, nebo časem nezapomněl, ale po těch desítkách let, co Mirku Spáčilovou registruju, si nevzpomínám, z její strany, na jediný faul, úlitbu bohům...
Dokonce i v čase tak zvané televizní - spacákové krize, z přelomu tisíciletí, si paní Spáčilová dokázala, jako jedna z mála lidí od fochu, zachovat zdravý rozum. S nadhledem komentovala tuhle frašku - tvářící se jako statečný boj za svobodu médií, na kterou dodnes těžce doplácíme.
Pokud by někdo, v oblasti umění, zasloužil ocenění za celoživotní dílo, neměl bych v tomto případě nejmenší pochybnost.
Často nechválívám, tuhle úvahu má vlastně na svědomí recenze na, řekněme film, Prezident Blaník, na kterou jsem včera úplnou náhodou narazil.
Hned jsem si připomněl, jak jsem se na tohle dílko, odvysílané ČT v hlavním večerním čase, hodlal dívat, ale tak upadlý politický humor (tumor) jsem, přes veškerou snahu, vydržel sledovat tak maximálně dvacet minut.
Dál jsem o tom už nepřemýšlel .Jak známo, o té jejich České televizi nemám nejmenší iluze, jen jsem tehdy šel - s myšlenkou na promrhané koncesionářské poplatky, nezvykle brzy spát.
To paní Spáčilová byla mnohem trefnější - elegantnější:
„Že politici lžou, předpokládá národ už jaksi všeobecně. Ale že mu bude lhát i Prezident Blaník, to zabolí. Sliboval totiž komedii, dokonce satiru. Zbyla děravá moralitka, jak lze vlídněji popsat slátaninu.“
„… upekl se polotovar určený výhradně k okamžité jednorázové spotřebě, s maximální trvanlivostí do příštích voleb, prakticky neprodejný kamkoli za hranice, ale ze všeho nejvíce nastavovaná reklamní vějička.“
Jaksi dodatečně mi, zase jednou, promluvila z duše….
