Andrej Kiska aneb Není všechno zlato, co se třpytí!

Tvrzení, že většina  českých  novinářů se  slovenskými  prezidenty  Kiskou a  Čaputovou  sympatizují, je hodně  zavádějící  -  oni je přímo žerou…

O paní Čaputové někdy příště, teď  jen něco málo k exprezidentovi  Kiskovi, kterému se v politice zalíbilo až natolik,  že  po skončení mandátu, aby mohl ještě významnějí  ovlivňovat  slovenskou   politiku, si založil  vlastní politickou stranu Za ĺudí s kterou se chystá do nadcházejících parlamentních voleb.

Pod  tou  kobercovou palbou a  nekonečných  mediálních  chvalozpěvech na dnes už bývalého prezidenta Kisku, při  známém,  dlouhotrvajícím  chaosu na slovenské politické scéně,  jsem až do nedávna, ani na okamžik nepochyboval, že mediální  oblibenec   Kiska ve volbách ostatní strany a hnutí suverénně převálcuje, zvláště pak, když   proslulý  filantrop investoval do volební kampaně miliony.

To „nedávno“  skončilo  aktuální   strohou informací  - zveřejněním předvolebních  průzkumů, v kterých se nová  strana toho nejlepšího prezidenta na světě,  pohybuje někde na pomezí  sedmi  procent.

Žádné válcování se tudíž nedá očekávat.

Zase  to tak   vypadá  na  typickou virtuální realitu.

Znovu se jen potvrzuje,  že  převážná většina českých novinářů  a tak zvaných  politologů,  evidentně nezná staré přísloví  o tom, že není všechno zlato, co se třpytí!