Cožpak v Norsku ještě neplatí právo šaria?

Ještě štěstí, že norský soud byl tentokrát  shovívavý a   kadeřnici, která se odmítla věnovat zákaznicím v hidžábu, neodsoudil  k ukamenování…

Podobně potměšile  komentuje  článek v Reflexu  většina diskutérů. Jde jen o to, jak dlouho nám ještě tyhle srandičky   vydrží.

Kadeřnice své rozhodnutí okomentovala tím, že pokud by   muslimku obsloužila, nemohla by do svého  kadeřnictví vpustit už  žádné mužské klienty, neboť ti nesmí vidět cizí  pravověrnou muslimku s rozpuštěnými vlasy,  ale ta druhá část  vysvětlení:

„ …že hidžáb nevnímá jako náboženský symbol, ale jako symbol politický, který reprezentuje ideologii, jež ji děsí. "(Šátek) vnímám jako symbol totality. Když vidím šátek, nemyslím na náboženství, ale na totalitní ideologie a režimy"  

 mi byla   bližší. Dost podobné  pocity  jsem popsal už  tak  někdy před deseti  lety, tedy ještě  před existencí IS, po návštěvě Mnichova, kde jsem se nějaký čas  toulal arabskou čtvrtí, pomalu  obkličující hlavní mnichovské nádraží.

Nějak nedokážu uvěřit v tu  nekonfliktnost a prospěšnost  islámu šířeného v Evropě. Hodně výmluvná mi přijdou i tahle čísla z Velké Británie, jenž jsem zahlédl kdesi na internetu. -     každý  dvacátý Brit je údajně muslim. V britských věznicích je muslim   každý osmý trestanec a v  arestech  s nejtěžšími zločinci, je muslimem  už každý pátý…  

 Nevím, zda na tyhle statistiky lze vsadit krk, ale, co nadělám,  tak nějak odpovídají mým představám.