Sic zkažení komunismem, ale odolní proti islámu : -)

V sobotu večer jsem se vracel  specifikou autobusovou  linkou Teplice – Drážďany, která vede  saskými městečky…

Přestože je listopad,  saská  městečka a vesničky jsou už pěkně, nápaditě  vánočně vyzdobená, stejně jako většina oken domů a  bytů  podle silnice.

Nejsem nábožensky založený, ale to křesťanské pojetí vánoc mi je milé. V tom dnešním bláznivém  světě mě uklidňuje, že  u nás, stejně jako v Sasku, zatím ještě nikdo relevantní nehlásá obavy, zda se snad  tyhle vánoční symboly nějak nedotýkají – nepobuřující například   muslimy  pomalu, ale jistě zabydlující Evropu.

Pro přesnost  nepíšu o Německu, ale o Sasku, které znám přece jen lépe, o Sasku, na   které si  v německých médiích  často stěžují nejen  kvůli Pegidě a kvůli  nechuti k migrantům,  ho s nepřehlédnutelným hnusem, občas přirovnávají  k sousednímu Česku.

Prý jsme zkažení komunismem. Tuhle neblahou zkušenost  se sousedy  skutečně sdílíme. Život v komunismu nás nepochybně poznamenal -  deformoval, ale na druhé straně si mnozí z nás zase mnohem víc váží svobody a demokracie, jsme na každé její ohrožení citlivější.

Alespoň tedy za sebe  konstatuju, že tahle převážně muslimská invaze do Evropy,  ve spojení  s úředně  vnucovaným multikulturalismem,  je  faktickým ohrožením svobody a demokracie.

Velmi se obávám, že islamismus toho má sakramentskyhodně  společného s komunismem, včetně fanatismu a násilí. Že pokud se neubráníme,  tak se  postupně   z toho  bláta (komunismu),  zase dostaneme   do louže (islámismu).