Něco o socanech

Pokud  si vzpomínám,  čeští sociální demokrati  mi  za uplynulých  téměř třicet let udělali snad  jen jedenkrát radost a to když Zeman s Klausem podepsali opoziční smlouvu...

…  elegantně  tak  tehdy  odsunuli    lidovce a tehdejší  ódeesácké   odpadlíky  –  Rumlovce, nadržené na předpokládané vládnutí, na slepou kolej.

Jinak je to  ale  pro mne naprostá katastrofa – strana, která si  soustavně  kupuje  voliče  podbízením se, bezhlavým  ruinováním státní kasy, mrháním prostředky, nejraději na dluh…

Zřejmě  to   neplatí jen v České rupublice, to socanství  má  evidentně  podobnou tvář všude na světě.

Právě  dočítám  Pravé americké džíny  od známého švédského autora Jana Guillouna, kde se mi moc líbí odstaveček, v kterém náhle   zchudlá, rozvádějící se matka   poučuje   svého synka:

„Peníze se časem určitě srovnají. Ale zrovna teď to moc růžově nevypadá. Takže nesmím sedět se založenýma rukama. Když mají tyhle potíže socani, dostanou sociální dávky, ale to se nás netýká. K dobrému vychování  patří  nebýt nikomu na obtíž, nepůjčovat  si peníze,  neprodávat dědictví, neběhat za příbuzenstvem,  pořád si nestěžovat. To se prostě nedělá.“

Moc pěkně se mi  to čte, ale co naplat, tahle moudrá žena, by  dnes žádné  volby  nevyhrála…