Ideály Listopadu jsou už dávno v čudu

Po těch letech se už hodí mluvit o karikatuře. Dosluhující premiér – kšeftař, bývalý komunistický kádr. Šéf Senátu - kašpárek. V čele Sněmovny hysterka! Favorizovaný prezidentský kandidát – prekabátěný zelený mozek, kolaborant...

Když jsem v těch převratných časech někde zaslechl, že za nitky té naší krásné sametové revoluce tahali také  příslušníci komunistické  StB, mohl mě z toho tenkrát trefit šlak, jenže…

Ta Pravda a Láska tehdy zněly tak skvěle!  Byl to můj, nečekaně  splněný životní sen. Kdo by to jen tušil, že jednou, zrovna tihle ušlechtilí  sameťáci - pravdoláskaři, plni těch nejkrásnějších lidských ideálů,  hned  začnou posluhovat  jiným pánům, že dokonce jednou  budou nadšeně plesat nad těžce nemocným, demokraticky zvoleným prezidentem, který s nimi  netáhne  – veřejně mu přát smrt?!

          Také Václavovi,  se tak nečekaně  splnil životní sen. To se prostě popřít nedá. : - )

Nerad  bych hysterčil, ale nějak se to celé zvrtlo!

Nenápadně to potvrzují i zdánlivé detaily. Stačí si jen do vyhledávače zadat - 17. listopad 89, tak jako já, když jsem se chtěl dozvědět, jak se tomu státnímu svátku teď vlastně oficiálně říká, a zjistíte, že převážná část těch nabízených odkazů, se týká především informace, že tento den obchody zůstávají otevřené…