Nejspíše bylo zase nějaké výročí…

Říkal jsem  si, když tohle úterý, na ČT odvysílali hned dva pořady věnované Chartě 77. Respektive, jeden z nich o  Chartě a druhý o  Antichartě….

Výrazně zajímavější mi přišel ten o Antichartě, pod kterou se podepsala prakticky celá tehdejší československá kulturní elita.

Alespoň tedy pro ty, kteří často mudrují o charakteru národa, to má  násobně větší vypovídací hodnotu, pokud to poměříme s těmi necelými dvěma tisícovkami podpisů pod, cca 12 let živořící Chartou 77.

Když jsem teď, ve zmíněném dokumentu, znovu sledoval to ponižující houfování národních a zasloužilých umělců v Národním divadle, vzpomněl jsem si, že jsem tenkrát, tenhle trapas sledoval v přímém televizním přenosu.

Dnes mi už přijde hloupé okázale se  stydět  za jiné, jenže, tehdy jsem byl ještě mladíček.

Při tom vzpomínaném přímém televizním přenosu, se mi to v hlavě  rojilo nejrůznějšími neradostnými úvahami  a nepříjemnými otázkami.

Ale ta naprosto dominantní, tenkrát směřovala na, pro mne, tehdy šokující přítomnost  Jana Wericha: Měl  tohle opravdu zapotřebí?!