vidíte co vidět chcete,  ne co je realitou

Realitou jsou jakási pravidla diplomatické služby, která se snaží dodržovat všechny státy světa.

Ovšem, "američtí vidláci" s nulovými znalostmi a zkušenostmi z diplomacie, zvyklí jednat ve stylu amerických seriálů na HBO ta pravidla dodržovat nemohou, protože je neznají.

Pusťte na silnici někoho, koho na svém pozemku naučíte základy řízení auto, nikoli však pravidla provozu na pozemních komunikacích, a stane se totéž.

Tady je celkem zajimave interview o tom, jak si nerozumime:

http://www.vaclavhavel-library.org/en/index/video/479/talks-in-english-crossed-lines-do-we-really-understand-one-another-30-3-2015

Dějiny se opakují. Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška.

Dříve se předstíralo nadšení pro SSSR, ale málokdo to myslel vážně.

Ale dnes, řada užitečných, víte co, to nadšení pro USA nepředstírají, oni tím žijí.

A kdyby náš "velký zaoceánský bratr" nebo jeho nohsledi, jako třeba zrovna Schapiro, spáchal jakoukoli botu - třeba s Ukrajinou ve velkém nebo nediplomatickým chováním v malém, tak to budou, až do roztrhání těla, bránit.

Taková je prostě lidská povaha. S tím nic nenaděláme.

A samozřejmě, tuplovaná karma.

Napsal jste: "Kdyby mi,  tak ještě  před dvěma lety někdo řekl, že jednou budu psát protiamerický glosy, myslel bych si, že se úplně zbláznil…"

To je normální proces člověka, který často vidí chyby systému, v kterém žije, a trochu si idealizuje byť asi lepší systém, v kterém nežije. Když začne žít v tom jiném bezesporně o něco lepším systému, tak pozná, že ani ten není dokonalý.

Pravdou však je, že Spojené státy se během posledních 25 let chovají ke svým nepřátelům a též ke svým spojencům stále drzeji, jako jasně silnější, který si může dělat do velké míry, co chce. Viz např. odposlechy osobního telefonu Merkelové. Spojené státy už mnoho přátel nemají, jen nepřátele a spojence. Spojenec zpravidla není přítel (přítele slušní lidé neodposlouchávají). Během druhé světové války bylo SSSR a USA spojencem v boji proti nacistickému Německu, o přátelství se však vůbec nedalo mluvit.

A jak vidíte RF? O letech před rozpadem SSSR pomlčme, ale co současnost? Zatímco USA se chová drzeji, RF (rozuměj Kreml) rovnou do záležitostí suverénního státu zasahuje.

Před druhou světovou válkou byl zase SSSR spojencem nacistického Německa. Čili - USA drží pozicí, SSSR (RF) jaksi osciluje podle toho, jak se vyvíjí situace.

Shapiro si dovolil odpovědět diplomaticky na nediplomatické otázky a je to špatně. Český ministr financí a místopředseda vlády obviňuje USA, že proti němu vedou cílenou kampaň, a to je v pořádku?

Jestli oni ti domorodci nebudou nějak moc hákliví na tu svojí domorodost...

Tak to je hodně špatné, zvláště proto, že ty nediplomatické otázky byly s ním předem dohodnuty, jak bývá v rozhovoru novinářů a diplomatů dobrým zvykem.

Pan Schapiro mi připomíná Valeriana Alexandroviče Zorina. Sovětského velvyslance v Československu v   letech 1945- 1947. Dobrá práce Andrewe. Také na tebe nezapomeneme. 

Zorina si samozřejmě nepamatuji. ale nemyslím, že by se takto veřejně ztrapňoval.

A co teprve kdyby Schapiro řekl, že Zeman je vynikající prezident! Za takové nepřijatelné známkování by měl být okamžitě odvolán.

To také, ale platí zásada chválím veřejně, kritizuji soukromě.

Zajímalo by mě, jak by se českým médiím líbilo, kdyby si náš český velvyslanec Gašparovič dovolil ve vztahu k americkému prezidentovi totéž co americký velvyslanec ve vztahu k českému prezidentovi. ¨

Možná, že by všem neuškodilo si přečíst úvahu Milana Kundery v literárkách v r.1968 "Malý a velký".

A konkrétně Amíci i Češi by si měli uvědomit, že my jsme pro obranu jejich svobody stejně tak důležití jako pro obranu naší svobody USA.

Ano, Kundera to tomu Shapirovi pěkně natřel....