Kandidáti - Není všechno zlato, co se třpytí...

V neděli dopoledne jsem chvíli sledoval televizní  diskusi dvou senátorských kandidátů. Kupodivu, mluvili vcelku rozumně, oba se v té konfrontaci  obešli bez obvyklých předvolebních  pouťových atrakcí…

Jeden z nich byl z kandidátky ANO -  nesporně  schopný, úspěšný podnikatel. Na rozdíl od svého politického  šéfa, ve mně  nevyvolával podezření, že chce do  politiky   jen proto, aby   pomohl svým podnikatelským aktivitám, ale z čiré  lidumilnosti, z nezdolné  touhy pomoci spoluobčanům…

Ve volební kampani snad ani nerozdává koblihy!

Mám jistou slabost pro úspěšné podnikatele. Pokud eliminuju ty, kteří uspějí  jen díky gangsterským metodám, balancováním na hraně kriminality, jde vesměs o velice schopné lidi, s velkým potencionálem…

Sice mi tak úplně nedochází, kterak lze efektivně konat dobro a milosrdenství skrze funkci senátora, ale prosím…

Už, už jsem s dobrým pocitem vypínal televizor, když  tenhle pan podnikatel začal odpovídat  na otázku, co říká tomu, že jeden z jeho stranických kolegů  -  ministr za ANO,  za těch pár měsíců, co je ve funkci, už v jedné podřízené instituci  vyměnil postupně 3 generální ředitele a momentálně hledá čtvrtého?

Při té příležitosti jsem si připomněl osobní zkušenost -  jak je to strašlivě  nepříjemné, když se při obsazování nějakých funkcí seknete  a po krátkém čase musíte  omyl napravovat. Člověk by si nejraději nafackoval!  Když jsem se jednou spletl i napodruhé, začal jsem už vážně pochybovat, zda na svou práci stačím…

Proto jsem tentokrát u televize doslova žasl, když  zmíněný úspěšný podnikatel – kandidát, vzpomenutého ministra statečně   obhajoval. Alespoň tedy pro mne, bylo jediným „slušným“ vysvětlením, že pan ministr  pochází ze stejné stranické stáje…

Tak tenhle šikovný, loajální  podnikatel, se v Senátu rozhodně neztratí!