V New Yorku zakázali tetování...zvířat

Týká se to i piercingu. Jsem moc rád, že po nějakém  čase mohu zase jednou Američany chválit. Vždyť, proč mají zvířátka trpět za  lidskou blbost, že…

Jsem přece jenom o kousek liberálnější, než býval otec, který  mi v těch pradávných časech mého mládí -  občas fascinovaného vytetovanými koráby a lebkami na tělech postarších plavčíků a tak, už  od  dětství vštěpoval, že  tyhle působivé  ozdoby lidského těla,  jsou  záležitostí  převážně  absolventů vězeňských ústavů…

Za tu dobu se mnohé změnilo, ale něco z té netolerantní  výchovy  ve mně zůstalo. Když si představím, že bych se jednou probudil s důkladně potetovaným obličejem, ve stylu známého profesora a  prezidentského kandidáta Franze, nejspíše bych uvažoval o sebevraždě…

Letos v létě jsem chvíli stál ve frontě  za jednou, hodně nešťastně – po celém těle, neuměle  potetovanou holkou. Ještě dlouho potom  mi ji bylo upřímně líto -  jako kdyby snad měla nějakou vážnou tělesnou vadu…

Je to se mnou o to horší, že nějaké to krásno nedokážu ocenit ani v případě profesionálního, řemeslně zvládnutého tetování. Čím je toho na těle více – tím mi to přijde odpudivější.

Dokonce, když někdy  zahlédnu svlečenou, pořádně potetovanou slečnu, jakoby se náhle   vytratily i ty poslední zbytky mé mužnosti…

Ne, původně jsem s opravdu  nezamýšlel obtěžovat  - svěřovat se, se svými ryze osobními problémy!

Já jen, že New Yorku zakázali tetování zvířat…