Majdan jako nemoc?

Ty probíhající  oficiální oslavy Majdanu mi také  přijdou hodně podivné…

Vzpomínka  –  tryzna   za ty  desítky tehdy   promarněných lidských životů  – prosím, ale rozhodně

žádný  důvod k oslavám!  A to pomíjím skutečnost,  že do dnešního dne nebyly (raději)  objasněny veškeré tehdejší děje – zločiny na obou stranách barikád…

Za mnohem  důležitější považuju   vliv těch  majdanských  událostí  na život  obyčejných Ukrajinců a to opravdu není ke chlubení.

 Zbavili se sice Janukoviče, ale moc v zemi si, paradoxně, ještě více   upevnili  oligarchové. Dlouhodobé politické rozpory mezi východem a západem země vyústily v nekončící, nelítostnou  občanskou válku  -   na jejíž vrub je nutno  připsat  statisíce  uprchlíků, tisíce zbytečně mrtvých.  Úpadek  hospodářství, pokles životní úrovně, jsou logickým výsledkem. A konec toho utrpení  je v nedohlednu…

Nemohu se ubránit pocitu, že  výročí Majdanu  by se mělo připomínat velice, ale velice decentně…